Legislativa a náhrady při home office

06.01.2025

Práce z domova – Home Office – Práce na dálku … co je správně?

Novela zákoníku práce s účinností od 1. 10. 2023 (zákon č. 281/2023 Sb.) přinesla velké změny v oblasti práce na dálku. Ta je v zákoně novým pojmem, doposud pracovní právo znalo jen pojem práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Hovorově v praxi se pro tuto úpravu používají termíny jako práce z domova, home office, homeworking, přestože zaměstnankyně či zaměstnanec fakticky nemusí pracovat jen z domova, ale může pracovat z kavárny, vlaku, chaty atp.

Práce na dálku je možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku i písemně nařídit, avšak to může jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle krizového zákona.

Náležitosti dohody o práci na dálku

Zákon neupravuje povinné náležitosti dohody. Je pouze doporučeno mít v dohodě o práci na dálku jasně vymezeny:

• místo nebo místa výkonu práce na dálku;
• způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly;
• rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby;
• způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem;
• dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá;
• způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, např. možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce z důvodu objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.

 Pracovní doba a práce na dálku

Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedomluví jinak, platí i pro práci na dálku rozvržení pracovní doby jako při práci v kanceláři. Nicméně zákoník práce počítá i s možností práce na dálku, která je konaná v době, kterou si zaměstnanec sám rozvrhuje dle svých potřeb a případně i dle potřeb osob, o něž pečuje.

Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám zaměstnanec rozvrhuje, platí, že:

• se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije;
• délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin, a to ani v případě, že by si zaměstnanec delší směnu stanovil sám o své vůli;
• při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, pokud však nestanoví relevantní prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak, (např. jdu-li s dítětem k lékaři, má se za to, že si podle toho rozvrhnu svou pracovní dobu atp.);
• pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti a čerpání dovolené se uplatní fiktivní rozvrh – tedy orientační resp. fiktivní rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.

Příplatky za práci z pohodlí domova 

• Přestože člověk pracuje například doma z gauče, náleží mu příplatky. A to v případě, že vykonává práci v noci, ve svátek nebo o víkendu.
• Zaměstnanci v pracovním poměru mají také právo na mzdu za práci přesčas s příplatkem nebo náhradní volno.  

Zaměstnavatel se ale může z této povinnosti vymanit tím, že si se zaměstnancem sjedná, že v uvedených dnech nebude pracovat.

Náhrada nákladů při práci na dálku

Základní pravidlo stanovuje, že v pracovním poměru se zaměstnancům pracujícím na dálku náhrady nákladů poskytují a zaměstnanci přísluší, pokud se strany nedohodnou jinak.

Lze tedy sjednat, že náhrady nebo jejich část nepřísluší, ale musí se jednat o individuální dohodu mezi zaměstnavatelem a konkrétní zaměstnankyní či zaměstnancem. Toto nelze upravit kolektivní smlouvou ani vnitřním předpisem.

Z výše uvedeného vyplývá, že náhrady nákladů při výkonu práce na dálku jsou fakticky upraveny jako dobrovolné a primární je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Paušální náhrada 

Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. 

Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za jednu hodinu. Výše paušální částky bude vyhláškou určovat MPSV vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Pro rok 2024 jde o vyhlášku č. 397/2023 Sb., která stanoví paušální částku ve výši 4,50 Kč za hodinu.

Je-li zaměstnanci při práci na dálku poskytována paušální částka, platí, že paušál zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. Není však vyloučeno, aby nad rámec paušálu zaměstnavatel zaměstnanci dobrovolně, a tedy na základě dohody, poskytl náhradu za opotřebení vlastních věcí potřebných pro výkon práce podle § 190 zákoníku práce.

Prokázané náklady

Nebude-li poskytování paušální částky sjednáno či stanoveno, zaměstnanci se hradí pouze prokázané náklady mezi které patří:

• Energie a internet - Náklady na elektřinu, vytápění a internetové připojení mohou být hrazeny zaměstnavatelem. Výše náhrad by měla být sjednána předem. 
• Opotřebení vlastního vybavení - Pokud zaměstnanec používá vlastní vybavení (např. počítač, telefon), může požadovat náhradu za jeho opotřebení. 
• Další náklady - Mezi další možné náhrady patří například náklady na tiskárnu, papír nebo kancelářské potřeby, pokud jsou tyto náklady nezbytné k výkonu práce.

Náhrada nákladů při práci na dálku u DPP a DPČ

Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže si je s ním zaměstnavatel sjednal.

Oproti pracovnímu poměru je to tedy u tzv. dohodářů upraveno obráceně – základní pravidlo stanoví, že při práci na dálku na základě DPP nebo DPČ náhrady nákladů nepřísluší, ale je možné si sjednat.

Žádost o práci na dálku

Od října 2023 je v § 241a zákoníku práce stanoveno, že rodiče a pečující osoby mohou z důvodu péče žádat o umožnění práce na dálku.

Pokud zaměstnavatel žádosti o tzv. home office vyhoví, pak přistoupí k uzavření písemné dohody se zaměstnankyní či zaměstnancem o práci na dálku. Vyhovění žádosti však není nárokové, ale její zamítnutí musí zaměstnavatel písemně zdůvodnit.

Ukončení práce na dálku

Dohodu o práci na dálku je možné písemně ukončit bez udání důvodů, a to buď dohodou, nebo výpovědí s 15 denní výpovědní dobou. Ta může být i kratší, pokud se na tom domluví obě strany.

Stejně tak je možné v písemné dohodě o práci na dálku předem sjednat, že dohodu o práci na dálku za žádných okolností vypovědět nelze. A to jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. Jestliže to zaměstnavatel poruší, hrozí mu sankce až do výše 300 tisíc korun.

Frekvence práce na dálku

Maximální nebo minimální počet dní, kdy může zaměstnanec z domova pracovat, zákoník práce nijak nestanovuje. Frekvence home office tedy závisí na tom, jak se zaměstnanec dohodne se svým zaměstnavatelem.

Firmám i samotným zaměstnancům se v praxi osvědčil takzvaný hybridní režim. To je část dní v týdnu práce na dálku, část z kanceláře nebo jiného firemního prostředí.

Práce z domova nabízí flexibilitu a pohodlí, ale je důležité, aby zaměstnanci i zaměstnavatelé rozuměli svým právům a povinnostem. Zákoník práce stanovuje jasná pravidla, která chrání obě strany, avšak mnohé detaily závisí na vzájemné dohodě. Pokud se rozhodujete o práci z domova, vždy si předem ujasněte podmínky a případné náhrady, aby nedocházelo k nedorozuměním nebo zbytečným komplikacím.

Zajímá vás blíže práce z domova? Její výhody, rizika a praktické tipy? Více se dočtete zde.

 

Doporučení od plusPortalu

Práce na dálku je faktickým výkonem práce, na který se vztahují veškeré povinnosti týkající se evidence pracovní doby. A co jiného by vám s tím mělo pomoci, než kvalitní docházkový systém včetně jednoduchého nástroje pro plánování a schvalování nepřítomností.

Zpět na seznam článků